Průvodce po historii antifašistického odboje na Horácku
PARTYZÁNSKÁ
STEZKA

Partyzánská stezka je intermediálním průvodcem po antifašistické historii Českomoravské vrchoviny. Tištěná mapa s audiopříběhy vás vede po stopách partyzánského hnutí a odbojové sítě místních obyvatel
v letech 1943 až 1945.

Krajina Horácka, trvale osídlená již pět set let v sobě nese silnou paměťovou stopu odbojového a partyzánského hnutí druhé světové války. Tato paměť se pomalu vytrácí a průvodce má za cíl ji znovu vzpomenout.
V příbězích snažíme zaměřit na dlouhodobě opomíjené postavy a momenty této historie.

Průvodce pomocí příběhů sleduje pohyb partyzánů v letech 1943 až 1945 mezi vesnicemi podél toku řeky Svratky. Na cestě vás čekají vzpomínky málo známých partyzánů a odbojářů, jako byl Josef Serinek, František Hyška nebo Božena Hartmanová. Ale také vzpomínky místních obyvatel, jako paní Vlasta Librová z Odrance nebo Eva Gránová z Hodonína a další.

Projekt je rozdělen do dvou částí a vznikal během let 2023 a 2024. První část obsahuje 11 zastavení. Druhá část má zastavení 17. Příběhy jsou ve většině případů přímo vztažené k paměti konkrétních míst.

Jaká cesta vás čeká?

Cesta je vybrána tak, aby vedla po místech paměti, ale zároveň aby ukázala kopcovitou a složitou krásu tohoto kraje. Trasa je tedy především vodítkem, či návrhem, který spojuje jednotlivé příběhy. Nemusíte se tedy bát, že když nezačnete od začátku nebo od konce, o něco zásadního v příběhu přijdete. Očíslované příběhy tedy nesledují přímou chronologii událostí, ale jednotlivé příběhy v jednotlivých místech fungují samostatně. Dohromady pak tvoří barevný a mnohovrstevnatý obraz odbojového hnutí.

Čistá trasa má kolem 80 kilometrů a v tištěných průvodcích je rozdělená do dvou částí: Telecí - Sněžné - Strachujov a Strachujov - Veselí - Hodonín u Kunštátu. Pro pěší tůry je průvodce designován spíše pro delší několikadenní výlety. Vyrazit můžete teoreticky odkudkoli ale většina destinací je těžko dostupná. Vzhledem k zajímavosti kraje nejen v našem tématu nemá smysl spěchat.

Pozůstatky partyzánské zemljanky mezi Prosetínem a Hodonínem u Kunštátu

Evangelický kostel ve Veselí

Pořiď si průvodce

Průvodce je možné si pořídit v regionálních turistických informačních centrech nebo objednat přes internet.
Kde tištěného průvodce seženu?

Poslechni si
audio příběhy

1. Partyzánská stezka: Telecí – Sněžné – Strachujov

2. Partyzánská stezka: Strachujov – Veselí – Hodonín

Bandcamp

Proč odboj a partyzánské hnutí na Horácku?

Když se podíváme na odboj na Horácku pod drobnohledem, zjistíme, že opravdu v každé malé vesnici se odbojová a partyzánská činnost nějakým způsobem projevila. Dosavadní historie se věnovala především příběhům odbojových a partyzánských skupin, které v oblasti Horácka operovaly během druhé světové války. Ovšem místní obyvatelé, kteří v této oblasti žili před i po válce, byli základem pro příchozí partyzánské skupiny. Úloha místních obyvatel v partyzánském boji byla zásadní právě pro jejich “místní stabilitu”. Tato podpůrná či pečující funkce místních avšak není společensky natolik atraktivní jako partyzánské přestřelky či vyhazování mostů do povětří, a tak je také tato úloha dodnes přehlížená. Je také nutno podotknout, že pomoc partyzánům nebyla vždy dobrovolná. V paměti místních obyvatel jsou partyzáni někdy i nepříjemnou vzpomínkou, také proto, že si pomoc od místních často vynucovali. I takové události jsou součástí historie, kterou stezka zpracovává.

Zleva: Jan Dvořák, Emilie Dvořáková, dědeček Dvořák, Ladislav Hyška ze Semil, Jan Havel, Jarmila Dvořáková, bábinka Dvořáková, Josef Dvořák, František Hyška ze Semil

Vlevo nahoře rolník Jaroslav Novotný, Libuše Kudová, uprostřed paní Kudová, nad ní Věra Šimonová, rozená Novotná, vpravo partyzán Galjugin. Dole zleva starosta Josef Kuda, partyzán, poručík Labunskij a rolník Antonín Straka.

Vlevo nahoře: poručík Nikolaj Bachmutskij, uprchlík z nacistického vězení, Rufa Krasavina, radistka z výsadku Dr. M. Tyrše, Josef Serinek, Marie Zemanová z Veselí, pomocnice partyzánů. Dole vlevo: Adolf Šedý, který se po úniku z nucených prací v Německu vrátil na Horácko a zapojil se do oddílu Černý-Čapajev. Dívku a muže vpravo dole neznáme. Fotografie pořízena zhruba na podzim roku 1944 u Veselí.

Lesní oddíl Černý-Čapajev (1944) Stojící zleva: Michal V. Bajračnyj, Vlasta Švecová (Březinka), npor. Nikolaj P. Bachmutskij, Josef Serinek, seržant Dmitrij G. Komarov, Maxim Š. Gajnulin. Klečící zleva: ppor. Michail J. Tumajev, Alexandr D. Pogorelov. Ležící zleva: Adolf Šedý, Ladislav Švec

Mapa s vyznačenými zastávkami z obou průvodců

Odkaz na mapu s jednotlivými zastaveními pro přidání do mobilní aplikace Mapy.cz. Stezka na Mapách.cz má prozatím drobné odchylky trasy od papírových průvodců.

O Autorech

MgA. Martin Pfann - Garant a autor projektu
Martin Pfann (narozen 1990) je intermediální umělec a badatel. Vystudoval bakalářské studium Semináře Romistiky na FF UK v Praze a magisterské studium v Ateliéru Environment na FaVU VUT v Brně. Za svoji diplomovou práci, jejíž výstupem byl první díl Partyzánské stezky, dostal cenu děkana. Následně pokračoval na FaVU post-magisterskou výzkumnou stáží. v roce 2024 absolvoval několikaměsíční stáž v Historickém muzeu Bosny a Hercegoviny v Sarajevu na finalizaci projektu Wer ist Walter, Topography of antifascist resistance. Spolupracuje s Horáckým muzeem v Novém Městě na Moravě, s kulturním spolkem Na Kraji Kraje v Krásném u Daňkovic, nebo s Galerií TIC v Brně. V současné chvíli se především zabývá historiografií emancipačních hnutí.

MgA. Alice Šindelářová - Grafika a Ilustrace
Alice vystudovala magisterské studium Ateliér Environment Barbory Klímové na FaVU v Brně. Živí se jako grafička. “Kromě soukromého „kutilského“ vyrábění a tvoření (- šití, keramika, vitráž, zahradničení..), jsou moje další práce konceptuálně a myšlenkově rozsáhlé dlouhodobější projekty, obsahující více vrstev a vyžadující delší proces tvorby a čas.
Jsou to až výzkumné projekty s postupným získáváním informací, hledáním možností zpracování a závěrečným zhodnocením, zkoušením a rozmýšlením výsledné podoby.
Záleží mi na procesu tvorby a myslím, že se snažím, aby moje projekty byly důsledné.”

MgA. Ondřej Merta - sounddesign a audiomastering
Ondřej Merta vystudoval ateliér intermédií a videa na FaVU v Brně. Je především hudebníkem a bastlířem nových elektronických a analogových nástrojů. Žije a tvoří s Johanou Mertou a třemi dětmi. V současnosti hudebně spolupracuje například se zvukovým experimentátorem Petrem Válkem. Je kurátorem v prostoru Vašulka Kitchen v Brně. Na FaVU v tuto chvíli zároveň učí předmět elektronická hudba a studuje v ateliéru malby.

Vedení projektu:
Martin Pfann

Scénař, dramaturgie:
Martin Pfann, Jana Startsev, Ondřej Merta

Herci:
Druhý díl: Radim Chyba, Magdalena Kankovská, Rozita Mertová
První díl: Luisa Purkrábková, Tomáš Weiss, Haštal Hapka

Audio produkce a sounddesign:
Ester Grohová, Ondřej Merta

Grafické zpracování a ilustrace:
Alice Šindelářová
Výroba webu:
Ivana Balcaříková

Korektury:
Hana Pfannová

Mapové dílo:
Petr Mareček, omapy.cz

Odborné konzultace: Mgr. Václav Sixta, Ph.D. — Ústav českých dějin
Mgr. Radovan Krhovský — Památník holokaustu Romů a Sintů, Hodonín u Kunštátu
Mgr. Eva Straková — Městské muzeum, Bystřice nad Pernštejnem
Alice Hradilová — Horácké muzeum Nové Město Na Moravě
Ondřej Červený
Mgr. Bernardeta Babáková

Terénní konzultace:
Blažena Šenkýřová - Věstínek
Jiří Hegr - Nyklovice
Martin Dlouhý - Bolešín
Petr Kadlec - Strachujov
Martin Jelínek - Krásné
Marie Ouhledová - Rovečné
Milena Čtveráčková - Prosetín

Fotografie:
Martin Pfann
rodina Strakova, Veselí
Blažena Šenkýřová
Milena Čtveráčková
Archiv Městského Muzea Bystřice nad Pernštejnem
Archiv Horáckého Muzea Nové město na Moravě

Poděkování a konzultace:
Martin a Hana Jelínkovi, Jakub Ort, Petr a Martina Kadlecovi, Antifa Spělkov, Ondřej Liška (iniciativacernypartyzan.cz), Dana Michalová (Anikvariát u Komenského, Nové Město na Moravě), Petr Racek,
Lída Böhmová, Miroslav Pfann, Bohdana Pfannová, Medard Zeman,
Jonáš Jehlička, Denisa Langrová, Šimon, Hanka a Bart a Kilián,
Ateliér Environment FaVU

První část průvodce vznikl jako součást projektu diplomové práce Martina Pfanna na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně, 2023.

Druhá část průvodce vznikla v rámci post-mag programu Martina Pfanna na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně, 2024.

Finančně podpořili:

Rosa Luxemburg Stiftung Česká republika, Jihomoravský kraj,
Fakulta výtvarných umění, Brno